Adamova hora (Sri Pada) je s 2243m pátým nejvyšším vrcholem Srí Lanky a dominuje svou výškou nejbližšímu okolí.
S horou je spjato mnoho legend, z nichž ta zásadní je o svatém otiskem chodidla, který na vrcholu hory ve skále zanechal zanechal samotný Buddha. Později s podobnou historkou přišli muslimové, kteří tvrdí, že je to otisk Alláhova chodidla, který poprvé sestoupil z nebes na zem. Hinduisté nezůstali pozadu a mají svou teorii založenou na Shivovi a nakonec portugalští kolonizátoři přišli s pohádkou o sv.Tomášovi. Výstup na Adamovu horu alespoň jednou za život je povinností každého dobrého Buddhisty.
Na radu místních jsme zvolili nejsnazší 7mi kilometrovou cestu z městečka Dalhousie, která vede k vrcholu přes 5 555 schodů. Z Dickwelly jsme vyjeli přes osmou večerní, abychom v Dalhousie byli krátce po jedné ranní. Do batohů jsme zabalili nezbytné teplé oblečení, natřeli nohy Citronellou proti pijavicím a vyrazili k vrcholu. Podél cesty byl dostatek čajoven, takže vlastní občerstvení nebylo nutné a vzhledem k náročnosti stoupání bylo i příjemné posedět chvíli v závětří s čerstvým cejlonským čajem a pikantní chilli rolkou. Závěrečná strmá část byla v noci na každém schodu osvětlena olejovou lampičkou a zářící had naznačoval cestu k vrcholu, kterého jsme dosáhli krátce před šestou ranní.Rychle jsme převlékli zpocená trika, natáhli teplé oblečení a v závětří čekali na východ slunce. Měli jsme štěstí, že byla jasná obloha, takže jsme byli odměněni nádhernou scenérií a navíc budka zakrývající svatou stopu byla toho dne otevřená a mohli jsme sledovat buddhistický ceremoniál i samotné místo vidět. Nakonec jsme si jednou zazvonili na veliký zvonec (kolikrát jsi na vrcholu, tolikrát si můžeš zazvonil) a vydali se na cestu zpět. Dolů jsme obdivovali rozmanitou květenu, vodopády padající ze strmého útesu, pagodu Míru či obrovský Dračí oblouk. Unavení, ale šťastní, že jsme to dali.
